"Napiš 5 Co kdyby věcí nad kterými nejvíc přemýšlíš"
Nad tímhle tématem jsem přemýšlela včera večer před spaním. Samotnou od sebe by mě asi na tohle téma psát nenapadlo. Ale je dobrej nápad. Je potřeba se nad tím zamyslet, co je vlastně důležitý. Říkala jsem si "je jich vůbec pět?".
Co kdybych už v do 6. třídy šla na tu školu, kde jsem teď?
Nad tím přemýšlím často. Abyste byly víc v obraze, tak do půlky sedmičky jsem chodila na Slovaňák a teďka jsem na Horáckým. Na Horácký jsem měla tak napůl namířeno už zezačátku, ale tak Slovaňák. Měl lepší pověst, lepší škola. Říkalo se to o něm. Udělala jsem těžký přípačky z angličtiny, tak proč tam nejít že? Potkala jsem tam sice ty nejlepší kamarádky na světě, ale jinak to tam stojí...no to je jedno. Ovšem jsem za tenhle krok celkem ráda. Zkušenosti do života a kdybych to tak neudělala, tak by všechno mohlo být úplně jinak.
Co kdybych se tehdy zeptala na jména těch kluků ze šaliny?
Jo, tak tohle mě štve už pěkně dlouho. Někdy na začátku května jsem jela šalinou k nejlepší kámošce a asi 2 zastávky předtím nastoupily 3 strašně hezcí borci. Ten den jsem měla dobrý vlasy. Jeden se na mě podíval, usmál se a řekl něco těm dvoum a oni se otočili a takový úsměvy. Hafo hezcí swaggeři. Do dneška si nadávám, že jsem se jich nešla zeptat jak se jmenunou. Pak už jsem je nikdě nepotkala. Strašně mě to štve:D
Co kdybych si koupila ty boty?
Asi před dvoumi měsíci jsem viděla ve Vaňkovce úplně super boty. Černý s ostnama na klínku. Přemýšlela jsem, že si je koupím, ale pak jsem si to rozmyslela. No a když jsem šla asi za měsíc nakupovat a mamkou, tak už tam nebyly. Štěstí.
Co kdybych si ho tehdy přitáhla k sobě?
Tak a dostali jsme se asi k největšímu a nejčastěji opakovanému bodu "Co kdyby" v mé hlavě. Tehdy v tom únoru, jak jsem psala o Kubovi. Den předtím jsme si psali o kousání. Ale nakonec z toho byla miliarda eskymáckých pus a pak jedna normální. Do teď si nadávám, že z toho nebylo něco víc. Všechno mohlo být úplně jinak. Teda asi ani ne. Ale mohlo to tehdy trvat dýl a já mohla být tak o týden víc šťastná. Teď už to není moc podstatný a smířila jsem se s tím. Ale mohlo to být lepší.
Co kdybych občas nemyslela tolik na svoje ego?
Ego je trošku takový divný slovo. Nelíbí se mi, nevím proč. Důležitý je, že jsem takovej ten typ, kterýho staršně zajímá co si o něm lidi myslí. Nemůžu za to, ale mám to tak. Občas bych byla ráda, kdybych se na to mohla vykašlat. Spoustu věcí by bylo lehčí. Bavím se se spoustou dobrých lidí, ale před ostatníma říkám, že se s nima nebavím, aby to nevypadalo že se bavím s takovýma sockama. Nebo třeba bych s nějakýma lidma v životě nevkročila do města. Jo teďka zním jak kdybych si o sobě myslela bůh ví co. Tak to tak prosím neberte a snažte se to vzít, tak že vy asi taky neradilo chodíte někam kde je dost lidí a někým za koho se stydíte ne?
Tak tohle jsou ty moje Co kdyby. Když se nad tím tak zamyslím, tak asi většina se stejně týký minulosti a toho co by bylo, kdyby se to stalo jinak. Byla bych ale ráda, kdybych občas v životě mohla použít nějaký tlačítko Reset, Další pokus nebo Druhá šance.
A jaké jsou vaše "Co kdyby" ?